Sumi-e je starodávná technika původně jednobarevné malby založené na použití indického inkoustu, pocházející z čínské malby a zavedená do Japonska ve 2. polovině 14. století. Název je odvozen od slov sumi 墨, což znamená inkoust (tuš) a e- malba 絵 . Jeho původ je přičítán dynastii Tchang (618-908) a byl do Japonska představen buddhistickými mnichy.
Evoluce techniky
Původně byly obrazy Sumi-e malovány pouze s indickým inkoustem, který byl otřen o plochý kámen a smíchán s vodou. Tyto směsi vytvářely různé hustoty podle potřeby umělce a byly vždy jednobarevné.
Jakmile se tato technika dostala do Japonska, získala prvky původního obrazového umění země, jako je použití jemných kartáčků na vlasy na bambusových rukojetích, které se používají k dosažení volně tekoucích tahů, a mytí (technika malby mícháním různých inkoustů s různým množstvím vody nebo alkoholem k získání sytějších tónů než u vodových barev). Malovalo se na tradiční materiál, rýžový papír. V současné době je někdy malba kombinována s technikami, jako je akvarel a kvaš.
Tolik teorie a teď praxe...
Štětec, tuš, voda a rýžový papír (který se opravdu, ale opravdu hodně rozpíjí, pokud štětec zůstane příliš dlouho).
Na každou linku je jen jeden pokus, stačí neodhadnout při namáčení štětce množství tuše či vody, cuknout v tahu příliš brzy, nebo naopak štětec pozdě zvednout z papíru a tah je v tahu (zkrátka špatně) a není možnost opravy. Zbývá tak jen začít ZNOVA a LÉPE (tuto větu je dobré při malování sumi-e vzít cele za svou).
Zkrátka od prvního do posledního tahu je každý úder štětcem jen BUĎ a NEBO (a nic mezitím). Je to stejné jako u seku katanou, jen tady je škoda menší a případná chyba odešle obrázek místo do věčných lovišť maximálně do odpadkového koše.
Většina obrázků tady vznikala tímto způsobem. V mnoha případech nejde o sumi-e jako takovou, hlavně co se témat a zpracování týče, ale u všech je způsob malby totožný - každý tah je tahem BUĎ a NEBO. Nic na obrázcích není doděláno dodatečně. Jen občas některý obrázek prošel filtrem na telefonu, kterým fotím a nebo byl vyfocen před zaschnutím, což zachytí neopakovatelnou podobu, protože po zaschnutí si papír mnoho tónů z obrázku uschová už navždy pro sebe.
A na závěr chci z celého srdce poděkovat paní Harumi Yamada za její tichý a trpělivý dohled nad mými prvními tahy štětcem
